RUN VEG .cz

Vegan

Co je to veganství? 

Veganství bývá definováno jako životní styl zahrnující konzumaci pouze potravin rostlinného původu. To znamená vyloučení všech potravin živočišného původu (hlavně maso, mléko, sýry, vejce, med). Kromě stravování bývá veganství také spojeno s minimalizací utrpení zvířat. Vegani proto odmítají produkty vyrobené ze zvířat (například kůže), věci testované na zvířatech (léky, drogerie), podniky zacházející špatně se zvířaty (cirkusy, zoo, dostihy - speciálně pro pardubáky - ano včetně Velké pardubické), atd.  

Proč být vegan? 

Důvodů je mnoho, obecně se však dají rozdělit na tři následující kategorie: zdravotní, ekologické a etické.

Zdravotní důvody 

V současnosti je dokázáno, že veganské stravování může být jedním z nejzdravějších typů stravování. Mezi hlavní výhody patří [1]:
  • Mnohem nižší riziko srdečních problémů způsobených ucpanými cévami a tepnami (infarkt) v důsledku vysokého cholesterolu. 
  • Nižší krevní tlak. 
  • Mnohem nižší riziko mozkové příhody. 
  • Mnohem nižší riziko různých typů rakovin.  
  • Lepší fyzická kondice, zvýšení energie. 
Jinak řečeno, mnohé civilizační choroby dneška (rakovina, cukrovka, artritida, srdeční onemocnění) jsou způsobeny nadměrnou konzumací živočišných tuků a bílkovin [2].  

Ekologické důvody

Pokud se člověk rozhodne jíst jako vegan, každý den může oproti standardní dietě ušetřit [3]:
  • Přes 4000 litrů pitné vody 
  • Přes 20 kg obilovin 
  • Téměř 3 metry čtvereční lesa 
  • Přes 9 kg CO2 emisí 
  • Život 1 zvířete 
Další zajímavá fakta byla zpracována ve filmu Cowspiracy:
  • Chov dobytka produkuje 51% celosvětových emisí (veškerá doprava oproti tomu pouze 13%). 
  • Chov dobytka spotřebovává 1/3 pitné vody. 
  • Živočišný průmysl je zodpovědný za kácení 91% deštných pralesů.  
  • Chov dobytka pokrývá 45% celkové plochy země. 
A jaký efekt má na prostředí veganská strava? Oproti klasické stravě každý vegan: 
  • Produkuje 2x méně CO2
  • Spotřebuje 13x méně vody
  • Potřebuje 18x méně zemědělské plochy - grafické porovnání různých typů stravování. 
  • Spotřebuje 11x méně ropy  
Další zajímavé údaje jsou názorně zobrazeny v infografice vložené v pravé části stránky.

Etické důvody

Neméně důležitým důvodem je etika. Je správné zabíjet zvířata? Je to opravdu přirozená cesta, jak by "svět měl fungovat"? A jak vlastně toto zabíjení probíhá? 

Obecné představy o živočišném průmyslu jsou spojeny s dobytkem spokojeně se pasoucím na rozlehlých loukách, citlivým a ručním dojením mléka a humánním a bezbolestným zabitím, když přijde ten "správný" čas. Tyto představy jsou podporovány všudy přítomnými reklamami a vhodně volenými obaly různých produktů. Všude vidíme jen spokojené kresby zvířat, jako by to snad byla realita. Ta je však jinde.      

Průmysl s živočišnými produkty je ohromný byznys. A maximalizace zisků je priorita. Z tohoto důvodu musí být celý proces od chovu dobytka až po jeho zpracování maximálně efektivní. Zvířata jsou proto držena na minimální možné ploše, často bez možnosti jakéhokoliv pohybu. Přitom jsou krmena tím nejlevnějším krmivem a cpána různými léky potlačující projevující se nedostatky pohybu, nehygienických podmínek a nekvalitní stravy. Prý až okolo 80% antibiotik se používá právě pro zvířata. Po takovémto strašném životě jsou zabíjena často bez jakýchkoliv utlumujících prostředků.

Moderní průmysl nemá nic společného s chovem dobytka v minulosti, kdy zvířata byla opravdu pasena venku a měla relativně příjemný život. Takovéto chovy by při dnešní spotřebě masa a jiných živočišných produktů nebyly udržitelné. Jistě, je možné i dnes koupit tzv. bio maso či podobné produkty, ale opravdu je to takový rozdíl? Výsledkem je tak jako tak mrtvé zvíře. A že jeho zabití bylo humánní? Jak s oblibou říká Gary Yourofsky, nic takového jako humánní vražda nebo humánní znásilnění neexistuje - a poprava zvířete není v ničem jiná.

Konzumace zvířat je zakořeněna ve zvycích určité kultury. Proto je pro některé národy normální pojídat koně, psy, kočky, zatímco pro jiné kultury je naprosto normální jíst kuřata, prasata, nebo krávy. Je v tom snad nějaký rozdíl? Všechna tyto zvířata cítí bolest úplně stejně.

Mohlo by se zdát, že vegetariánství všechny tyto problémy řeší, ale bohužel tomu tak není. Mléčný průmysl se dopouští neuvěřitelných krutostí - ať už je to umělé udržování prakticky stále těhotných krav, neúměrně vysoká produkce mléka (to vše podstatně snižující délku života krav), či odebírání čerstvě narozených telat a jejich zabíjení. Podobně ani produkce vajec není bez utrpení. Slepice jsou držena na co nejmenším prostoru, čímž roste jejich agresivita. Aby se mezi sebou nezabíjela, jsou jim uštípnuty zobáky (samozřejmě bez znecitlivění). Hygiena v takto stísněných podmínkách a mizerné krmení ústí ve smrt mnoha slepic. Kromě toho, zhruba polovina kuřecího masa je kontaminována bakteriemi, parazity a zbytky léků pocházejícím ze zažívacího traktu slepic - způsobeno namáčením masa v tzv. fekální polévce.

Pro příklady, jak to ve skutečnosti vypadá doporučuji film Earthlings, případně stránky pravdazazdi.

Proč tedy být vegan? Veganská strava může být jedna z nejzdravějších a nejefektivnějších, což sebou přináší rychlejší regeneraci a lepší sportovní výkony. Navíc nemusí být vůbec drahá. Veganství je navíc správná cesta z pohledu ohleduplnosti ke zvířatům a minimalizace zátěže životního prostředí.  

Nejčastější dotazy a mýty 

Bohužel ohledně veganského i vegetariánského typu stravování panuje hodně mýtů a omylů. Níže popíši ty, s kterými se nejčastěji setkávám, a které musím často vysvětlovat. Vše vysvětluji maximálně jednoduše a stručně - pro podrobnější vysvětlení doporučuji příslušné zdroje.  

Maso je potřeba kvůli proteinu / železu 

Běžnou doporučenou dávku bílkovin (zhruba 1g na 1kg váhy), není při rozumném veganském stravování vůbec žádný problém dosáhnout. Naopak, za předpokladu, že člověk jí dostatečné množství kalorií (a tedy nehladoví), je prakticky nemožné nezískat dostatečné množství bílkovin. Bílkoviny jsou totiž obsaženy prakticky ve všem. Samozřejmě ve velkém množství v ořechách, luštěninách, sojových výrobcích, ale v menším množství i v ovoci a zelenině. To samé platí pro železo. Často se také zmiňuje, že bílkoviny pocházející z rostlinných zdrojů nejsou kvalitní (komplexní), tedy že neobsahují celé spektrum aminokyselin. Je pravda, že všechny typy aminokyselin nebývají obsaženy v jedné konkrétní potravině (i když existují výjimky jako je quinoa, pohanka, chia, spirulina, ... ), ale při rozumně různorodé stravě není žádný problém získat všechny tyto typy. Obvykle se doporučuje kombinace obilovin a luštěnin - každá skupina totiž obsahuje aminokyseliny, které té druhé chybí. Není však potřeba jíst tuto kombinaci v jednom jídle, ale stačí je rozložit do celého dne.

Při mém stravování nemám problém pohybovat se okolo 100 gramů bílkovin / den (což pro mě znamená téměř 150% doporučené denní dávky) a příjem železa mít běžně mezi 200 - 300% doporučené denní dávky. Jediné upozornění - kvůli lepšímu vstřebání železa je doporučené jídlo kombinovat s potravinami bohatými na vitamín C. Tím se vyhnete i problémům s antinutričními látkami, které mohou částečně blokovat vstřebávání železa a veganská strava jich obvykle obsahuje větší množství (ořechy, semena, luštěniny). Je proto doporučeno konzumovat alespoň 150% doporučenou dávku železa oproti obvyklému stravování. Více informací o této problematice obsahuje článek Phytates and phytic acid.

Mléko je potřeba kvůli vápníku 

Kravské mléko je doporučované hlavně z důvodu vápníku. I když v mnoha veganských zdrojích bývá uváděno, že množství vápníku v mléce je malé, případně má nízkou vstřebatelnost, pravdou zůstává, že se jedná o dobrý zdroj vápníku. Některé studie [4,5] dodávají, že nejvíce problémů s řídnutím kostí (osteoporózou) mají národy konzumující nejvíce mléčných a masových produktů (na rozdíl od chudých národů, kde se tyto problémy prakticky nevyskytují). Zdůvodňují to tím, že konzumace mléčných produktů (a také konzumace masa) organismus zakyseluje. K neutralizaci pak tělo využívá vápník z kostí a zubů, takže ve výsledku o vápník přichází. To bývá často doplňováno tím, že vegani mají nižší nároky na příjem vápníku z důvodu převážně zásadité stravy. Ať už je pravda kdekoliv, z důvodu problematického měření úrovně vápníku a faktu, že jeho nedostatek se může projevit až po desítkách let, je určitě bezpečnější přijímat stejné doporučené množství, jako u konvenčního stravování.

Kde tedy brát vápník? Potravinou s nejvyšším obsahem vápníku je jednoznačně mák. Bohužel jeho vstřebávání je poměrně problematické. Takže i když podle nutričních tabulek (cronometer) by mělo pouhých 20 gramů máku tělu dodat přibližně třetinu doporučené denní dávky, skutečně využitelné množství bude mnohem nižší. Mnohem lépe vstřebatelné zdroje vápníku jsou pomeranče, mandle, fíky, tofu, brokolice, bílé fazole, tempeh, lněná semínka, sezamová semínka, atd. Skvělým zdrojem vápníku s vysokou vstřebatelností je melasa - produkt vzniklý při zpracování třtinového cukru. Jedná se o sladkou hmotu připomínající med. Dvě čajové lžičky denně (20g) rozpuštěné ve vlažné vodě s citrónem dodají tělu okolo 20% doporučené dávky vápníku (200mg).

Pro správné vstřebávání vápníku je nutný dostatek vitamínu D (lze získat ze Slunce, nebo z potravinových doplňků) a omezit příjem kofeinu a nadměrně slaných jídel [6].  

Pít kravské, nebo jiné mléko živočišného původu není proto přirozené ani nutné. Lidé jsou jediným živočišným druhem na světě, který pije mléko jiného živočišného druhu. Navíc mléko, jehož jediným účelem je v co nejkratším čase přeměnit čerstvě narozené tele na dospělou krávu / býka. Moderní studie ukazují, že až 60% - 90% [7,8] lidské populace trpí tzv. laktózovou intolerancí - tedy neschopností správně strávit laktózu obsaženou v mléce. To se pak projevuje nadýmáním, průjmem a bolestmi břicha.

 Dalším problémem je, že neustále nešetrné dojení často způsobí poranění vemene a do mléka se pak dostává i kravský hnis. "Naštěstí" ho nebývá nijak velké množství, podle [9] se v průměru jedná jen zhruba o dvě až tři kapky na jednu sklenici mléka (což zdravotní normy tolerují) - dobrou chuť.

Více informací: Vegan - vápník a veganská strava

Jíst maso je pro člověka přirozené 

Právě naopak. Organismus člověka je uzpůsoben ke konzumaci převážně rostlinné stravy. Schválně se podívejte na porovnání základních znaků masožravců a býložravců. Ať už se jedná o typ čelisti, zubů, žaludku, nebo délky střev, všechny orgány člověka odpovídají býložravcům. Člověk dokáže přežít na mase, ale rozhodně se nejedná o optimální stravu [10]. 

Ryby jsou potřeba kvůli zdravým tukům (omega-3) 

Pouhých 10 gramů chia, nebo lněných semínek, které lze snadno přidat kamkoliv (zejména do snídaně) bezpečně pokryje 100% doporučenou dávku omega-3 tuků [11]. Ryby navíc, se stále se zhoršující čistotou vody, mohou obsahovat nebezpečné látky (zbytky plastů, ropy). Při rybolovu také dochází k masovému vybíjení jinak chráněných druhů ryb (delfíni, velryby). Na jeden kilogram vylovených ryb připadá až 5 kilogramů nechtěně chycených, zabitých a vyhozených  (označováno jako by-kill) mořských živočichů [12]. 

Kdyby byl každý vegan, muselo by se pěstovat mnohem více zeleniny 

To není pravda. Nároky na zemědělskou půdu průměrného stravování jsou 18x vyšší než při stravováním veganském. Pro porovnání, nároky vegetariánského stravování jsou pouze 3x vyšší, než při veganském stravování [13].

Podobné je to se spotřebou vody - 55% je použito pro živočišnou produkci (v porovnání s 5% spotřebovanými domácnostmi) - údaje z USA. Co se týče pitné vody celosvětově, až třetina jde právě na živočišnou produkci [13].   

Na domácím (bio) masu / mléce / vejcích není nic špatného 

Uznávám, že největším problémem jsou masové chovy zvířat, nicméně ani takzvané bio není o moc lepší. Pokud se podíváme na zdravotní důvody, cpát do sebe cokoliv živočišného původu nedává žádný smysl, byť to pochází z bio či domácího chovu. Obdobný rostlinný zdroj je prostě efektivnější, ekologičtější a mnohem zdravější.   

Domácí chov zvířat navíc není bez utrpení. Například slepice jsou dneska vyšlechtěny tak, aby snášely jedno vejce téměř každý den - namísto přirozených cca 12 vajec ročně. To samozřejmě přináší extrémní stres na tělo takové slepice (snášení vejce bývá přirovnáváno k porodu). Takto častým snášením navíc slepice přichází o značné množství vápníku.   

A co mléko? Jeho účelem je výživa čerstvě narozeného zvířete - jeho pitím a dalším zpracováním ho o něj proto ochuzujeme. 

A co med? 

Uznávám, že argumenty proti konzumaci medu jsou trochu komplikovanější. Med je považován za relativně zdravý produkt, takže argumentovat zdravotními důvody tentokrát nelze. Nicméně ekologické a hlavně etické důvody zůstávají. Účelem medu je poskytnout včelám dostatek potravy během zimy. To se však nestane, protože místo medu jim do úlu včelaři dají náhražku z cukru, který neposkytuje dostatek živin. Jako veškerá ostatní odvětví, také produkce medu je převážně tvořena s účelem maximalizace zisku. Včely jsou proto speciálně šlechtěny tak, aby produkce medu byla co nejvyšší. Toto šlechtění může často způsobovat nemoci mezi těmito včelami. Při sběru medu umírá spoustu včel - jednak jsou vykuřováni z úlu a další umírají poté, co zaútočí na včelaře. Další smutnou praktikou je štípání křídel včelích královen, aby tak nemohli opustit úl [14]. 

Mimochodem, med vzniká tak, že včela sbírá nektar z květů - po jeho konzumaci je v žaludku včely přeměněn na med. Ten je potom v úlu "vyvrhnut" a znovu "přežvýkán" domácími včelami. V podstatě se tedy jedná o "včelí zvratky". Opravdu na něj máte stále chuť? :) 

I přes to, že med je oproti cukru nepochybně zdravější, existují mnohem lepší způsoby, jak ho nahradit. Zřejmě nejvhodnějším je melasa, sirup z jakonu, či přírodní sladidla jako třeba stévie. Mezi ty méně vhodné pak patří různé další sirupy (datlový, javorový, rýžový, ... ). 

Vegani jsou hubení a slabí 

Rich Roll - jeden z nejvíce fit lidí
na světě (a zároveň vegan).
Podle studie provedené v [15] má veganské stravování pozitivní vliv na vytrvalost, odolnost a sílu. Pravdou nicméně zůstává, že rostlinná strava obsahuje obecně méně kalorií a lidé mívají po přechodu na veganské stravování tendenci zhubnout. Je proto dobré si alespoň z počátku hlídat příjem kalorií. K tomu mohou pomoci různé online nástroje jako: cronometer, myfitnesspal, nebo kaloricketabulky. Pokud člověk při veganském stravování přijímá dostatečné množství kalorií, nemusí zpravidla vůbec řešit příjem bílkovin, železa, ani mědi, protože těchto živin dostává více než dost. 

Jak moc velký dopad na celkovou kondici může veganské stravování mít, dokazují výkony následujících atletů (píši v náhodném pořadí, kdo mě zrovna napadl): 
  • Scott Jurek - jeden z nejlepších ultra běžců 
  • Rich Roll - vynikající triatlonista 
  • Brendan Brazier - profesionální ironman / triatlonista 
  • Derek Simnett - "obyčejný" chlapík co rád posiluje a živí se zdravým stravováním 
  • Martin Jelínek - zajímavý experiment jak na vegenské stravě nabrat 3kg svalové hmoty za 9 týdnů 
Poznámka: jak by určitě neopomněla okomentovat má nejmenovaná kamarádka - dávat si na blog fotku nějakého "namakaného hezounka" asi není uplně oukej. Nicméně u Riche udělám rád výjimku - schválně si zkuste vygooglit, jak se díky veganství ve 40 letech změnil z tlustého gaučového povaleče na jednoho z nejlepších sportovců. Opravdu impozantní příběh. 

Veganské stravování je příliš drahé 

Jako v každém typu stravování platí, že drahé být může a nemusí. Pokud člověk nekupuje předpřipravené produkty, veganské stravování může být levnější než typické stravování. Různé balíčky potravinové pomoci mířené do Afriky a dalších chudých oblastí, jsou kvůli minimální ceně, trvanlivosti a jednoduchém způsobu zpracování veganské. Rýže v kombinaci s luštěninami a vybranou zeleninou patří mezi nejlevnější suroviny.

Veganské stravování je vždy zdravé stravování 

Jako prakticky každý typ stravování, i veganské může být zdravé. Ale není zdravé samo o sobě. Smažená jídla, předpřipravené polotovary, sladká jídla a mnohá další mohou být veganské, ale rozhodně nejsou zdravé. Pokud člověk chce jíst jako vegan kvůli zdraví, je potřeba si nejprve najít, co konkrétně je vhodné jíst a co naopak ne. Nemá smysl přecházet z normálního vyváženého stravování na veganské, pokud by člověk měl jíst jen tzv. junk foods (předpřipravené produkty typu veganská pizza, veganská zmrzlina, veganské dorty, smažená jídla jako hranolky, bramboráky, langoše, atd.).

Zřejmě nejzdravější typ veganského stravování je tzv. whole food plant based - nejlépe přeloženo asi jako strava založená na pouze na potravinách rostlinného a přírodního původu. Tento typ stravování kromě živočišných produktů odmítá také: rafinovaný cukr (včetně třtinového), rafinované obiloviny (mouka, pečivo), oleje (včetně kokosových, olivových, atd.), trans-tuky a předpřipravené produkty ke konzumaci (například sojové maso) [16]. Tento typ stravování je pak považován za jeden z vůbec nejzdravějších a jediný, který má potenciál eliminovat vznik různých civilizačních chorob (vysoký cholesterol, problémy se srdcem, různé druhy rakoviny, cukrovka), případně zvrátit průběh u některých z těchto chorob.  

Vegani prý mají problémy s poměrem omega 3 - omega 6 

Některé studie nedávno poukázaly na fakt, že vegani často mají horší poměr omega 3 : omega 6 tukům. Tento poměr by měl být ideálně mezi 1:1 - 1:4, přičemž studie zjistily, že průměr v současném konvenčním stravování dosahuje 1:7 zatímco u veganů to bývá až 1:15 (u vegetariánů 1:10) [17]. Takto vysoký poměr pak může vést ke zvýšení rizik vzniku srdečních onemocnění a některých typů rakoviny.

Vysoký příjem omega 6 tuků je způsoben nevhodným stravováním plným smažených jídel (navíc za použití nevhodných olejů jako třeba slunečnicového) a různých hotových produktů (pizza, chipsy, hranolky). Nicméně tento problém se týká jakéhokoliv typu stravování. Je proto vhodné tato jídla maximálně omezit a pro případné smažení používat vhodnější oleje (lněný). K tomu je dobré zvýšit příjem potravin bohatých na omega 3 - lněnné, konopné a chia semínka.

Vegani do sebe musí cpát různé doplňky stravy

V podstatě jediná věc, kterou vegani musí doplňovat uměle je vitamín B12. Ten totiž pochází z bakterií, vyskytujících se v půdě, s kterou už běžně nepřicházíme do styku (potraviny jsou umyty). V mase a mléčných produktech se tento vitamín stále nachází, protože je zvířatům uměle přidáván do jejich stravy. Jediný rozdíl tedy je, že vegani tento doplněk jedí přímo - ne "přefiltrovaný" přes zvířecí organismus. V dnešní době není problém B12 koupit v jakékoliv lékárně a podle zvoleného množství brát jednu tabletu denně až týdně.

Dalším zmiňovaným problémem může být jód, kterého obvykle česká kuchyně neobsahuje dostatek (je totiž obsažen hlavně v rybách a řasách). Není ale problém používat například sůl doplněnou o jód, nebo někdo doporučuje dát si denně panáka obohacené vody (vincentka).

Žádný doktor / zdravotní organizace veganství nedoporučuje 

To také není pravda. Například American Dietetic Association konstatuje, že veganské stravování je zdravé, nutričně vyvážené a může přinášet různé zdravotní výhody v prevenci a léčbě některých nemocí. Navíc doporučuje veganské stravování i pro těhotné, či kojící ženy a také děti jakéhokoliv věku:"... total vegetarian or vegan diets, are healthful, nutritionally adequate, and may provide health benefits in the prevention and treatment of certain diseases. Well-planned vegetarian diets are appropriate for individuals during all stages of the life cycle, including pregnancy, lactation, infancy, childhood, and adolescence, and for athletes. " [18]
Ke stejným závěrům - uznání veganského stravování - došla i Australská NH&MRC (National Health and Medical Research Council) [19].
Odkazy na další odborné instituce uznávající veganské stravování můžete nalézt v článku:
Těchto 10 významných odborných institucí schvaluje veganství (veganka.cz). 

Poznámka ohledně různých typů stravování

Různé zdroje doporučují naprosto odlišné přístupy stravování. Hlavní rozdíly bývají mezi poměrem sacharidů, tuků a bílkovin. Obecně existují následující přístupy (S,T,B):
  • 50/30/20 - obecně doporučovaný poměr 
  • 80/10/10 - často nesprávně spojován s veganským stravováním, obvykle vyžaduje konzumaci syrových (raw) potravin 
  • 30/50/20 - někdy také označován jako low-carb, doporučován například v The Primal Blueprint [20]. 
V knize The China Study [15] autor porovnává příjem 5 a 20% proteinu z živočišných zdrojů a argumentuje masivním zvýšením rizika rozvoje rakoviny. Nicméně, tyto výsledky byly později zpochybněny [21].

Další články

Na web postupně přidávám další články s veganskou tématikou. Aktuálně jsou to:

Odkazy 

Jako úplný základ bych doporučil následující dokumenty a přednášky:
Další inspirací pak mohou být různé vlogy na youtube, zejména:
České stránky o veganství: 
  • vegmania - články o veganství, recepty a seznam veganských restaurací 
  • Soucitně - články, restaurace, prodejny, diskuze 
  • Veganka.cz - výborná videa hlavně pro začínající vegany 
  • Vegan fighter - sport a veganství, eshop 
Zahraniční stránky o veganství: 
[1] Health, The Vegan Society [online]. Dostupný z: https://www.vegansociety.com/go-vegan/health
[2] Nordqvist Ch., Vegan Diet: Health Benefits Of Being Vegan [online]. Dostupný z: http://www.medicalnewstoday.com/articles/149636.php[3] The Vegan Activist, The Complete Guide To Vegan Food.
[4] Abelow B, Holford T, Insogna K. Cross-cultural association between dietary animal protein and hip fracture: A hypothesis. Calcif Tissue Int. 1992; 50:14-18. 10. 
[5] Lanou A. Should dairy be recommended as part of a healthy vegetarian diet? Counterpoint. Am J Clin Nutr 2009; 89(Suppl): 16388-42S.
[6] Calcium, The Vegan Society [online]. Dostupný z: http://www.vegansociety.com/sites/default/files/Calcium_0.pdf
[7] Nixon L., What is Lactose Intolerance? [online] Dostupný z: https://happyherbivore.com/2013/07/what-is-lactose-intolerance-plant-based-vegan/
[8] Vápník a veganská strava [online] Dostupný z: https://vegan.web-stranky.cz/Vapnik-a-veganska-strava-P1000099.html
[9] Greger M, How much pus is there in milk? [online]. Dostupný z: http://nutritionfacts.org/2011/09/08/how-much-pus-is-there-in-milk/
[10] Srovnání vnějších a vnitřních znaků masožravců, býložravců, všežravců a člověka [online]. Dostupný z: http://www.vegetharmonie.cz/clanky/srovnani-vnejsich-a-vnitrnich-znaku-belozravce-a-masozravce/
[11] D. Vukovic, 14 Best Vegan Sources of Omega 3 [online] Dostupný z: http://plenteousveg.com/vegan-sources-omega-3/
[12] UNITED NATIONS FOOD AND AGRICULTURE ORGANIZATION (FAO), Discards and Bycatch in Shrimp Trawl Fisheries [online] Dostupný z: http://www.fao.org/docrep/W6602E/w6602E09.htm 
[13] The Facts [online] Dostupný z: http://www.cowspiracy.com/facts/
[14] Why is honey not vegan? The Vegan Society [online]. Dostupný z: https://www.vegansociety.com/go-vegan/why-honey-not-vegan
[15] Campbell T, The China Study: The Most Comprehensive Study of Nutrition Ever Conducted And the Startling Implications for Diet, Weight Loss, And Long-term Health. BenBella Books. 2006.
ISBN-13: 978-1932100662
[16] https://authoritynutrition.com/top-11-biggest-lies-about-vegan-diets/
[17] Greger M., Why Some Vegans Have Same Cancer, Heart Attack & Death Rates As Meat Eaters [online] Dostupný z: https://www.youtube.com/watch?v=tP_LIY8cjf4&t=627s
[18] Craig W., Mangels A., Position of the American Dietetic Association: vegetarian diets [online] Dostupný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19562864
[19] Vegan Australia, Government recognises vegan diet as viable option for all Australians, 2013, [online] Dostupný z: http://www.veganaustralia.org.au/government_recognises_vegan_diet_as_viable_option_for_all_australians
[20] Sisson M, The Primal Blueprint: Reprogram your genes for effortless weight loss, vibrant health, and boundless energy. Primal Nutrition, Inc. ISBN-13: 978-0982207789
[21] http://www.westonaprice.org/our-blogs/cmasterjohn/the-curious-case-of-campbells-rats-does-protein-deficiency-prevent-cancer/

Poslední aktualizace: 16.4.2018
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)