Řím 2019

Řím - věčné město. Odpovědět ale na otázku, proč se mu tak říká, není vůbec jednoduché. Někdo to spojuje s jeho bohatou, 28 století dlouhou historií, někdo zase s pověstí o tom, že město stvořili sami bohové a někdo snad s nesmrtelnými upíry. Zažít si to na vlastní kůži, a zároveň si projít památky popsané Danem Brownem, jsem plánoval už dávno. Konečně jsem dostal příležitost na pár dní si do Říma vyrazit - tentokrát čistě na dovolenou, takže s dostatkem času na pořádnou prohlídku. Jak se mi tedy město líbilo a budu se do něj ještě někdy vracet?

Přípravy 

Oltář v Pantheonu

Naplánovat dvoudenní návštěvu Říma nebylo vůbec jednoduché. Normálně nemám s plánováním výletů problémy, ale informací k návštěvě Říma bylo opravdu enormní množství. Navíc spousta z nich byla protichůdných - zvláště o otevírací době jednotlivých památek, jejich vstupném, doporučeným časům návštěv, atd. A čím víc jsem hledal, tím zmatenější jsem byl. Jedno však bylo jisté - i mimo sezónu je návštěvu potřeba poctivě naplánovat a na ty nejznámější památky přijít už s koupenými lístky. V opačném případě si člověk při čekání ve frontách slušně potrénuje trpělivost. Po týdnu plánování jsem byl opravdu rád, že konečně vyrážíme.    

Doprava a ubytování

Zpáteční letenka za necelé 2 000 CZK

Dostat se letecky do Říma není problém. Z Prahy létají pravidelné lety na obě jeho letiště - klasické Fiumicino Aeroporto (Leonardo da Vinci International Airport) a low-costové Rome Ciampino Airport (vyhrazeno prakticky jen pro společnost Ryanair). Letenky na leden pak vycházely prakticky nejlevněji ze všech evropských destinacích v podobné vzdálenosti. Dostat se z obou letišť do centra je pak také jednoduché a zejména autobusová doprava vychází celkem levně (necelých 6 euro). Z mezinárodního letiště lze využít expresní vlak, který je sice o něco rychlejší, ale lístek stojí 15 euro. Vzhledem k tomu, že těch pár minut navíc nás netrápilo, zvolili jsme autobus s rezervací předem (pokud bychom ho nestihli, není problém jet pozdějším). Letištní autobusy i vlakový expres pak končí na hlavním nádraží, ze kterého už jsme to měli na hotel jen asi 10 minut.

Uvítací dobroty na ubytování

Pro naše ubytování jsme zvolili hotel Lilium. Byl dobře hodnocený, měl perfektní umístění a cena byla také skvělá. Jediným problémem tak byla zima. Italové očividně silné zimy nemají a s těsněním oken a topením si hlavu nelámou. Nejprve jsme zjistili, že klimatizace sice jde nastavit na 32 stupňů, ale očividně jako topení nefunguje :) Dalším krokem bylo požádání o zatopení. Paní nás ujišťovala, že po osmé hodině se topení zapne, ale raději nám stejně dala další deky. Topení nakonec večer a ráno opravdu bylo mírně teplé, ale pohodlný spánek stejně jistily tři deky a zabedněné okenice. Výhled dvěma okny do různých ulic jsme si tudíž neužily.

Uličky Říma

Pokud budete pročítat turistické průvodce, pravděpodobně se dozvíte, že v Římě se sice dá chodit pěšky, ale jedná se o extrémně namáhavou aktivitu, ke které je potřeba vynikající kondice a ultra speciální boty - místní dlažba totiž svou náročností prý téměř odpovídá těžké turistice. Je pravda, že o nějaká ta škobrtnutí či lehčí uklouznutí nouze nebyla, ale i tak se nám podařilo všude chodit pěšky (až na ranní jízdu do Vatikánu). Vše je opravdu blízko a vzhledem k množství památek na doslova každém rohu by byl hřích nechat si to ujít. Během každého dne jsme nachodili zhruba 25 000 kroků. A mimochodem, všude po celém městě se nacházejí veřejná "pítka" s pitnou vodou, takže není problém kdekoliv doplnit láhev. Jen občas jsme si nebyli jisti, zda se jedná o pítko, nebo jen obyčejnou fontánu. Každopádně žádný problém nás nepostihl :) 

Den I. Starý Řím

Vatikánská muzea mají v neděli zavřeno, takže náš plán na první den byl jasný - koloseum, přilehlé římské fórum a pak se postupně vrátit přes spodní část města obsahující Pantheon, hlavní náměstí a fontánu di Trevi.  

Koloseum 

Uvnitř kolosea

Stavba dokončená v roce 80, což se oslavilo jak jinak než zápasy a štvanicemi na zvěř trvajícími rovných 100 dní. Ty měly za následek smrt 1000 gladiátorů (munera) a 5000 zvířat (venationes) [1] - ne úplně veganský začátek prohlídky Říma. Koloseum prý mělo kapacitu kolem 73 000 diváků, takže dost na to, aby se vešly skoro celé Pardubice.

Hned po příchodu se nás snažil odchytit jeden průvodce za druhým s nabídkou na skvělou prohlídku, díky které bychom se vyhnuli frontě. Docela dlouho jsme se drželi odpovídat slušně s tím, že už máme online vstupenky. Díky nim jsme mohli frontu přeskočit a jít rovnou přes bezpečnostní prohlídku. U té je nutné dát všechny větší kovové věci do batohu (ten nesmí být super velký) - ale například hodinky mně prošly. Po pár minutách jsme tak byli uvnitř.

Základní prohlídka obsahuje spodní a vrchní (částečně) zastřešené patro s různými exponáty. Bohužel na spodní plošinu samotné arény, ani pod ní, se nevztahuje a bylo by nutné využít skupinového průvodce. I tak nám ale prohlídka určitě zabrala dost přes hodinu a stále bylo na co koukat.

Římské fórum a Palatine hill 

Římské fórum (vlevo zbytky baziliky)

Součástí prohlídky kolosea je i vstup do oblasti Římského fóra a přilehlého vrchu Palatine hill. Tato oblast obsahuje hlavní pozůstatky centra antického města. Vzhledem k jeho obří rozloze je naprosto neuvěřitelné, že pozůstatky byly objeveny až ve 20. století [2]. Z kopce je pak hezká vyhlídka na celé fórum, ale nemusíte se bát žádných spoilerů - Vatikán vidět není :)

Mezi nejzajímavější ruiny pak patří Titův triumfální oblouk, oblouk Severuse (asi Snape :)), chrám Antonia a Faustina a obrovské zbytky baziliky Maxentiuse a Constantina - nevěřili jsme tomu, že nějaká bazilika mohla být větší. To jsme ještě netušili, co nás čeká další den. 

Na Palatine hill

Jedinou drobnou vadou na kráse je tak nutnost vystát frontu k bezpečnostnímu odbavení - ta přeskočit nejde. Jediným způsobem, jak ji obejít by bylo jít s nějakou skupinou. Protože už bylo kolem 11 hodiny, fronta nás zdržela na asi 15 minut - akorát nám to vyšlo na svačinu. Pokud by samotná prohlídka někomu nestačila (určitě nám zabrala skoro dvě hodiny), je možné si koupit jakýsi plus lístek, ve kterém je i vstup do vnitřního muzea a jednoho chrámu. Jediné, co jsme přehlédli, bylo Césarovo fórum, které se nachází vně areálu - je potřeba vybrat si ten správný východ a přejít silnici. 

Pantheon

Pantheon

Pantheon je nejzachovalejší budova z období starého Říma - konkrétně z roku 126. Budova tvoří perfektní čtverec, a střešní kupole je větší než v bazilice svatého Petra (o tom jsme se ale dost dohadovali). V samotném vršku kupole je pak díra, která sloužila pro odvod kouře, ale známá je hlavně díky knize Andělé a démoni - v té si prof. Langdon otvor mylně vyložil jako "díru démonů" v první hádance [3]. Pantheon slouží jako aktivní chrám a vstup je proto zdarma. Jen je potřeba udržovat "silencio" [4]. Dojem z návštěvy byl opravdu silný, a navíc jsme se mohli přesvědčit o tom, jak důmyslně je řešený systém pro odtok vody, která střechou naprší - v podlaze jsou ukryté dvě díry, ke kterým je voda přivedena. 

Piazza Navona 

Piaza Novona a kostel Sant'Agnese

Pravděpodobně nejslavnější náměstí v celém Římě stojí na místě původního cirkusu. Díky tomu má netradiční oválný tvar. Náměstí je ale slavné hlavně kvůli třem fontánám:

• Fontana dei Quattro Fiumi - fontána čtyř řek
• Fontana del Moro
• Fontana del Nettuno - Neptunova fontána 

Toto náměstí má být jedním z nejvíce rušných ve městě [5]. My však měli "štěstí" - byť jsme náměstí navštívili dvakrát, pokaždé vydatně pršelo a turistů tu tak moc nebylo. Náměstí se také ocitlo ve filmu Andělé a démoni, kde fontána čtyř řek reprezentovala element vody. Prof. Langdon právě zde zachránil topícího se kardinála. Ale stejně jsme se shodli na tom, že scéna ve vodě se musela točit jinde - hloubka prostě neodpovídala.    

Fontána di Trevi 

Fontána di Trevi

Známý černobílý film a romantická scéna odehrávající se v kašně za teplého letního dne. Že vám to nic neříká? Mně také ne. Bohužel davy lidí mě přesvědčují o mé neznalosti a ani chladné zimní počasí, ani sílící déšť je nezastavuje. Náměstí s fontánou patří mezi menší, takže o to větší tlačenice to byla. Každopádně fontána je opravdu nádherná a soumrak dal vyniknout průzračně modré vodě. Jen v létě si to tu opravdu neumím představit. O fontáně se říká, že pokud do ní člověk hodí minci, určitě se do Říma vrátí. Nějak jsme na to zapomněli, ale stejně doufám, že se vrátím i tak. Na náměstí pak navazuje spousta uliček s obchody nabízejících různé suvenýry.

Den II. Vatikán

Druhý den byl také jasný - Vatikán a pak se kolem Andělského hradu vrátit do centra a projít zbývající severní část města. Na rozdíl od kolosea jsou Vatikánská muzea v pondělí otevřena, takže ideální.

Východ Vatikánských muzeí

Vatikánská muzea 

Jedná se o jednu z dalších nejvíce navštěvovaných památek Říma a bez koupených lístků bych vstup vůbec neriskoval. Při našem příchodu sice fronta nebyla nijak hrozná, ale spoléhat se na to by byla chyba - youtube obsahuje spoustu odstrašujících videí. Muzeum je vlastně propojením několika různých expozic pocházejících od různých papežů. Expozice jsou opravdu různorodé - od starého Egypta až po renesanční pokoje [6].

Poctivou prohlídkou všech zákoutí jsme strávili asi 3 hodiny a stále bylo na co koukat. Jen je dobré si uvědomit, že většina expozic je jednosměrných, takže je dobré prohlížet si celé pokoje a ne jen jednu jejich stranu.

První expozice

Fresky

Rafaelovy síně

Sixtinská kaple

Blížíme se ke kapli

Jedna z nejvíce proslulých památek na celém světě. Tady nejde ani tolik o architekturu, jako o fresky vytvořené takovými umělci jako Michelangelo, Botticelli, Perugino a Luca. Fresky pokrývají celý strop a znalí v nich naleznou "stvoření Adama" nebo "apokalypsu svatého Jana" [7]. Jedná se také o vyvrcholení celé návštěvy Vatikánských muzeí, a ne nadarmo některé skupinky míří rovnou sem. Vždyť právě v této místnosti probíhají volby papeže. Fresky jsou opravdu nádherné, ale na černo si udělat fotku nám nedalo. Takže pokud to chcete vidět, určitě se do Říma zaleťte podívat (nebo použijte google :) ).

Jako správní Češi jsme ale z kaple využili trik v podobě přímé chodby do baziliky svatého Petra. Jediné, co je proto potřeba udělat, je nenápadně se přidat k nějaké turistické skupince (pro které je chodba vyhrazena). Co na tom, že angláni, které jsme si vybrali, se v půlce zastavili a my tak skončili mezi samými asiaty - hlavně nenápadně. Prošlo to i tak :) 

Bazilika svatého Petra

Před bazilikou

Budova původně z roku 313, která byla později upravena do tvaru latinského kříže se třemi připojenými kaplemi. Mimochodem právě touto bazilikou byl inspirován Bílý dům. Třináct obrovských soch na střeše pak představuje Ježíše Krista, Jana Křtitele a všechny apoštoly kromě sv. Petra - ten má svou vlastní sochu přímo na náměstí a drží v ní klíč od království nebeského [8]. 

My nejprve vylezli na Michelangelovu kopuli. Na výběr je výstup pěšky (8 euro), nebo o dvě eura dražší výtah. Přes 500 schodů a nic pro lidi trpící srdečními problémy? Pche, to by bylo. Zvládl to dokonce i jeden slepec, ale po návratu dolů a zastavení jsme zjistili, že se nám nějak klepou nohy. Každopádně z kopule samotné si člověk úplně jinak uvědomí rozlehlost celé katedrály. A úplně ze shora pak byl krásný výhled na město - dokonce na asi 20 minut přestalo pršet! 

Po návratu dolů jsme se pak konečně ocitli rovnou v basilice a mohli si začít vše prohlížet z klasické perspektivy. A že je na co se koukat! Tohle se slovy opravdu moc popsat nedá. 

Kopule sv. Petra

Výhled z kopule

Hlavní oltář

Náměstí svatého Petra

Náměstí sv. Petra

Podloubí obklopující toto monumentální náměstí pro až 400 000 lidí prý symbolizuje otevřenou náruč církve. Obelisk ze 13. století před Kristem [9] uprostřed měl pak uchovávat popelnaté pozůstatky samotného Caesara, ale modernější verze tvrdí, že se jedná o zlomek Svatého kříže. Mimochodem v Římě se prý nachází 13 podobných obelisků. Nebo možná 14, záleží na tom, zda věříte pověstem o jednom ukrytém.

Na náměstí už se začala tvořit solidní frontička pro vstup do Baziliky, takže nejvyšší čas pokračovat v prohlídce Říma zase o kousek dál. Jen jsme ještě rychle nalezli ten správný symbol pro element větru (já jsem o tom přesvědčen :)).  

Andělský hrad 

Andělský hrad a Andělský most

Původně postaven jako mauzoleum pro císaře Hadriana a jeho rodinu v roce 139. Později byl začleněn do obranného systému města a v roce 1277 propojen podzemní chodbou s Vatikánem. Tu skutečně použil papež Klement VII. v roce 1527 při obléhání Říma. Socha na vrcholku hradu pak měla symbolizovat konec epidemie moru v roce 590 [10].

Jedinou chybičkou byl fakt, že hrad měl v pondělí zavřeno. Alespoň jsme tedy nemuseli dumat nad tím, zda nám na prohlídku vyjde čas. Hrad jsme obešli a pokračovali přes přilehlý Andělský most znovu do centra.

Piazza del Popolo

Ne, toto opravdu není ona bazilika

Poslední velké náměstí, které nám chybělo, a na které jsme se těšili hlavně proto, že právě v bazilice Santa Maria del Popolo, prof. Langdon našel první oběť. Bohužel problém byl v tom, že notně znavení po celém dni, promoklí neustálým deštěm a zmatení tmou, jsme si baziliku spletli se dvěma přilehlými kostely. Tak máme alespoň příště co napravovat. Vylezli jsme si ale na přilehlou vyhlídku Terrazza del Pincioa a ještě se naposledy pokochali pohledem na noční Vatikán. Z vyhlídky jsme to pak po okraji parku vzali rovnou nad Španělské schody.

Španělské schody 

Španělské schody

Naše poslední hlavní atrakce. V létě se na 100% jedná o další místo, které je plně v obložení turistů. Vzhledem k silnému dešti jsme ale měli jedinečnou možnost pořádně si ho prohlédnout "prakticky o samotě". Pod schody se pak nachází fontána "ošklivé lodi" - připomíná totiž potápějící se loď [11]. Vzhledem k tomu, jak pršelo to bylo trefné. Fontána stojí na náměstí Piazza di Spagna, které přiléhá k ulicím s těmi nejproslavenějšími obchody pro snoby. My ze zvědavosti zamířili akorát do Disney shopu. Moc veselý pohled to tedy nebyl - neuvěřitelné zbytečnosti.

Běh

Vyhlídka na Vatikán a baziliku

Kyčel se pomalu dává do kupy, takže jsem měl příležitost dvakrát si ráno vyrazit na kratší běhy. Vzhledem k tomu, že moc toho zatím neuběhnu, rozhodl jsem se vyrazit do od hotelu kilometr vzdáleného parku Villa Borghese. Na delší běh nebyl stejně čas a počasí také nestálo za nic. První běh celý propršel - první kaluží jsem proběhl už asi po 100 metrech, takže zbytek byl čvachtavý. Druhý den pak sice nepršelo, ale mokro bylo stejně. Dostat se do parku v neděli bylo bez problémů, ale v pondělí už byla doprava po městě podstatně hustší a přebíhání některých silnic jsem si tedy užil. Za to atmosféra při prvním navštívení parku to plně vynahradila. Déšť se postaral o mizernou viditelnost a při probíhání různými zákoutími na poslední chvíli vykukovaly kašny, sochy, antické sloupy, prostě Řím - podobných artefaktů je naprosto plný. Při druhé návštěvě jsem se pak proběhl až k vyhlídce Terrazza del Pincio a měl tak možnost poprvé spatřit Vatikán - hlavně baziliku svatého Petra. A pohled na nasvícenou baziliku, to se opravdu nevidí každý den.

Vegan

Buddy Restaurant - moře, země, vegan

Stravovat se jako vegan v Římě, to není žádný problém. Centrum obsahuje několik čistě veganských podniků, ale lepší klasické restaurace často také nabízí veganské menu. Dokonce i rychlá občerstvení - hlavně formou různých sandwichů a panini nabízí veganské jídlo. Veganství je natolik rozšířené, že i v kavárnách si lze často dát veganské zákusky (byl jsem pozván na horký čokoládový muffin a musím říci, že se jednalo o velice příjemné posezení) a i v bufetu na nádraží měli nějaké ty veganské sandwiche, nebo saláty. A to nepočítám různé japonské, čínské, nebo indické podniky. Ale to by byl hřích nejíst v Itálii místní jídlo. Takže co jsme všechno vyzkoušeli?

Naše první návštěva byla restaurace Buddy Italian Restaurant Cafè, ve které jsme si dali "masové" koule v rajčatové omáčce s polentou a dýňové rizoto. Vše bylo perfektně jednoduché, uvařené pouze z pár surovin, ale přesto to chutnalo opravdu výborně. K tomu skvělý čaj (a prý úžasné bohužel neveganské domácí pomerančové sušenky).

Zatím ještě nekompletní nabídka v Ops!

Na první večeři jsme zamířili do vyhlášeného veganského podniku Ops! A musím říci, že to byl ráj! Nejlepší jídlo, co jsem kdy jedl! Restaurace je dělaná jako bufet, kde si člověk naloží kolik chce, vše se pak zváží a automaticky připíše na účet. A po zbaštění talíře se jede nanovo :) Tohoto konceptu jsem se trochu bál, a také po právu. Já si naložil tři talíře a k tomu jsme také ochutnali dýňový koláč. Já si tedy raději naložil ještě jeden talíř. Kuchaři totiž postupně přidávali nová a nová jídla, a já prostě musel ochutnat všechno. Mezi nejlepší "pecky" pak určitě patřily pirohy, lasagne, gnocchi, plněné žampiony, karamelizovaná karotka, plněné závitky, ... Prostě všechno bylo dokonalé. Návštěva tohoto podniku mi z hlavy skoro vymazala celý den a rozhodně se jednalo o moje "nej" celého Říma. Tedy další den už jsem to naštěstí vnímal trochu jinak...

Dále byl v plánu Flower Burger, ale jako naschvál měli přes oběd zrovna zavřeno kvůli výpadku elektřiny. To mě velice zklamalo a narychlo jsme se proto vydali do indického bistra Vega Food Roma. To sice nebylo špatné, ale byl to takový průměr.

Pokus o slanou snídani

Návštěvu jsme pak zakončili večeří v Origano Trevi, kde jsme měli velké dilema, zda vyzkoušet typické italské těstoviny, nebo pizzu. Vzhledem k tomu, že v nabídce byla veganská pizza s tofu, já měl jasno. Navíc Itálie bez pizzy, to prostě nejde. A jaká byla? Skvělá! Jen tofu mě tedy zklamalo - jednalo se o klasické neochucené bílé (uzené by určitě chutnalo lépe).

Celkově tak jídlo bylo na 1*. Tedy pominu-li mizerné snídaně na hotelu. Měl jsem domluvenou veganskou snídani, ale to jsem netušil, že jediné, co dostanu "navíc" bude přeslazený balený croissant. Pečivo sice veganské bylo, ale jediná "zelenina" v bufetu byly naložené okurky a kečup. Naštěstí sladké snídaně v podobě vloček a sójového mléka to vyřešily.

Návštěva Ops! Talíř 2/3.

Neochutnat místní pizzu prostě nelze

Dýňový koláč (trochu lepší štrúdl)

Video

Zdroje a odkazy 

[1] Řím - průvodce, [online].
[2] Rome by CIVITATIS, "Roman Forum", [online].
[3] Italy Travel Guide, "A Self-Guided Angels & Demons Tour of Rome", [online].
[4] Rome by CIVITATIS, "Pantheon", [online].
[5] Rome by CIVITATIS, "Piazza Navona", [online].
[6] Váš průvodce Řím, "VATIKÁNSKÁ MUZEA", [online].
[7] Rome by CIVITATIS, "Sistine Chapel", [online].  

[8] Rome by CIVITATIS, "St. Peter's Basilica", [online].  

[9] Rome SMART TOURISM GUIDE, [online]. 

[10] Rome by CIVITATIS, "Castel Sant'Angelo", [online].  

[11] Rome by CIVITATIS, "Piazza di Spagna & the Spanish Steps", [online].