Velká cena Kunětické devítky (VCK9) spadá do poháru Kunětické devítky, ale zároveň se jedná o samostatný závod s vlastním vyhlašováním vítězů. Prvních 10 běžců v každé kategorii ale opět obdrží body do poháru. Ty jsou tentokrát násobeny koeficientem 1,5. Takže skvělá příležitost pořádně se posunout, nebo naopak pěkně ztratit. Jak trefně podotkl jeden z běžců, 1,5 krát nula je pořád nula. Já měl ale za sebou "wellness" týden, takže ideální stav na slušné zaběhnutí závodu, nebo ne?
Letos poprvé na Kuňce pršelo! Takže žádné vedro, ale příjemných asi 18 stupňů, lehký déšť, a ne moc silný vítr. Ideální podmínky na slušný čas. S pěkným umístěním už to bylo horší. Na závod se totiž sjelo podstatně více závodníků, než je obvyklé na malých cenách K9. Bylo nás dokonce tolik, že se muselo startovat ve dvou vlnách - nejprve dlouhý okruh a 5 minut po nás okruh krátký.
Tentokrát startuji opět vzadu* |
Na prvním kilometru jsem byl asi patnáctý. Sice jsem se pomalu dral dopředu, ale vypadalo to, že jsem tentokrát začal opravdu až moc vzadu. Na rovince do Mnětic jsem trochu přidal a předběhl dalších pár běžců. V Mněticích už jsem tak byl na devátém místě. Ale musel jsem opravdu makat. Běžci přede mnou byli rovnoměrně roztrhaní, žádná vedoucí skupinka jako obvykle. To znamenalo, že jakékoliv dobíhání bude těžké. Na osmé místo jsem se dostal teprve před chatkami, kde jsem měl snad poprvé tempo pod 4 min / km.
Cílová* |
Déšť ustal, ale to jsem téměř nezaregistroval. Stejně ale bylo občas nutné trochu kličkovat mezi kalužemi. I v lesíku jako by bylo více kořenů a klacků, takže to chtělo trochu soustředění.
Běžce přede mnou jsem měl sice stále na dohled, moc se však nepřibližoval. Teprve před začátkem stoupání jsem se k němu trochu přiblížil, ale v brutálním stoupáku mi utekl. Já v tu chvíli opět přemýšlel nad tím, jestli je možné jen tak bez jakéhokoliv varování omdlít. Na tepovku jsem se raději nekoukal, ale po závodě jsem zjistil, že jsem ji vytáhl na slušných 191. Ani v seběhu jsem se moc nepřiblížil, zato dva běžci přede mnou si pozice vyměnili. Za mnou naopak nebyl nikdo.
Na schodech jsem byl překvapený, když oba běžci přede mnou přešli do chůze. Stejně ale museli mít nějakou zázračnou techniku, nebo opět můj "běh" stál za ... Zkrátka, nepřiblížil jsem se k nim prakticky o nic. Nahoře jsem nějak zvláštně cítil svaly na nohou, téměř jako by se jednalo o začínající křeč. Wellness týden mě očividně nezregeneroval tak, jak bylo inzerováno :) Doufal jsem jen proto, že při seběhu nohy nevypoví službu. V takovém případě bych se v té rychlosti dokutálel určitě až do cíle. Naštěstí nohy vydržely a já proběhl cílem v mém nejlepším čase 34:25 na celkovém 8. místě a 3. v kategorii. V poháru jsem si tak připsal 12 bodů a stále se držím na 2. místě.
Vyhlášení naší kategorie* |
Hodně pěkná a velká medaile |
Hned po vyhlášení pak začalo opět pršet, takže hurá rychle domů do tepla. Kuba opět vše naplánoval do puntíku přesně. Tak díky za další povedený závod!
Oficiální výsledky
Strava Flyby
Oficiální výsledky
Strava Flyby
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.