Adventní běh pro Adámka

V neděli 10.12. pořádá Jakub v okolí Kunětické hory adventní běh pro Adámka - 8-letého kluka, kterému se po nepovedené operaci mandlí obrátil život naruby. Běh se poběží od 10 hodin a veškerý výtěžek z dobrovolného startovného půjde na Adámkův účet. Je to skvělá příležitost, jak ve vánočním čase udělat nějaké to dobro a přispět rodině, která to nyní opravdu nemá jednoduché.

Dvě trasy běhu jsou stejné, jako u klasické Pardubické devítky / pětky (4,5km). Pokud nemůžete, případně nechcete běžet ani jednu variantu, můžete přispět rodině Adámka na jejich transparentní účet, nebo pomoci radou či dárkem - viz Pro Adámka. Celý Adámkův příběh si můžete přečíst na facebookové stránce Pomáháme Adámkovi.   

Aktualizace po běhu

A jaký adventní běh byl? Díky tomu, že napadla trocha sněhu, teplota byla okolo nuly a k tomu modrá obloha, běh měl dokonalou vánoční atmosféru. To, že kolem Kuňky bude sníh, mě nějak nenapadlo (v Pardubicích po něm samozřejmě nebylo ani památky), takže jsem si vzal pouze své obyčejné boty - ne žádné držáky do terénu a sněhu. Naštěstí to boty zvládly, takže bez pádu :)

Na pátém místě v Němčicích*

Na startu obou tras se nás sešlo okolo 50 a s úvodní skupinkou asi 7 lidí jsme vyrazili poměrně pohodovým tempem (okolo 4 min/km). První kilometry jsem si neskutečně užíval a byl hrozně rád za to, jak lehce a krásně se mi běží (naražený hrudník z tréninku Krav Maga už se asi úplně vyléčil - trvalo to tři týdny, přesně podle Google diagnostiky). Předběhl jsem dva běžce a většinu závodu se držel na pátém místě. Závod samozřejmě vedl Miloš, u kterého se těsně držel Jirka a s menší mezerou pak naše trojka.

Viditelnost byla skvělá, takže o výhledy na Kuňku nebyla nouze - ty potěšily o to více, že se po dlouhé době jednalo o hezký den. Zážitek byl také, když nás v sousední ohradě tryskem předběhlo stádo koní - dusot jako z Pána Prstenů. Tempo mi vyhovovalo až do 4. kilometru, kdy se nám vedoucí dvojka začala trochu vzdalovat. Na Miloše jsme ale pořád viděli, a tak jsem s přidáním počkal až asi na 6. kilometr, kdy jsem se posunul na 4. místo a v začátku stoupání pak na 3. Před nejprudším stoupáním jsem se pak zavěsil na Jirku, kterého jsem se držel až do cíle. Cítil jsem sice, že z kopce bych to mohl rozpálit trochu víc, ale nechtěl jsem riskovat pád. Navíc předbíhat takhle v závěru z kopce mi nepřijde fér - pořád mám v paměti moji první Kunětickou devítku, kdy se mě takhle někdo snažil předběhnout - ale nedal jsem se :)

První trojka v cíli*

I když se nejednalo o závod v pravém slova smyslu (byl to prostě přátelský běh), třetí místo celkově a čas 36:39 potěšily. Následoval luxusní vánoční čaj, popovídání si s ostatními běžci a samozřejmě o Adámkovi - moc jsme na něj mysleli a přáli mu, ať se z toho dostane. Je ještě tak malý, tak snad dostane druhou šanci. Velký dík Kubovi a celé jeho rodině za perfektní zorganizování této charitativní akce.

Oficiální výsledky

* Obrázky převzaty z oficiální galerie závodu.