Běh
 |
| Na Woodland Trail |
Na Univerzitu jsem opět plánoval běhat každý den, takže jsem si hned v pondělí přinesl hromadu věcí abych už od úterka mohl běhat. A běhání mi opravdu vydrželo celý zbytek mého pobytu. I přes často mizerné počasí jsem nikdy nevyužil autobus, nebo neodložil běh na později. První 3 týdny však byly náročné. Zatímco svaly byly úplně bez problémů (minulý rok bolely), klouby si na novou zátěž nechtěly zvyknout. Hlavně kyčle. Snažil jsem se proto běhat co nejkratšími trasami, a když nebylo vyloženě špatné počasí, první kilometr se projít. Brzy jsem však zjistil, že to stačit nebude, a tak jsem zařadil plavání, jógu a posilování. To už v následujících týdnech zabralo a já tak mohl postupně začít navyšovat kilometráž.
 |
| Sušení věcí v kanceláři |
To se hlavně v závěru mého pobytu hodilo, protože už bývala pěkná zima a chůze tak moc příjemná nebyla. Navíc jsem díky tomu mohl běhat zajímavějšími trasami včetně mé oblíbené, univerzitním lesíkem
Woodland Trail. Jen škoda, že kvůli neustálému mokru jsem nemohl běhat celou cestou podél kanálu.
Zatímco z počátku jsem bral totální promoknutí jako něco nového a zajímavou zkušenost, postupem času už mi to přišlo jako něco naprosto samozřejmého. Hlavně poslední dva týdny, kdy jsem nedoběhl suchý snad ani jednou, byly kruté. To už mě to opravdu nebavilo. Na druhou stranu jsem se naučil neřešit, jestli pár minut počkat, než bude pršet trochu méně. Prostě jsem vyrazil a jak bylo, tak bylo. A vracet se, když se přes cestu valila hluboká voda? Nepřipadá v úvahu, víc mokrý už být nemůžu ne? :)
 |
| Jako ze sprchy |
Mým hlavním parťákem při těchto bězích byl můj osvědčený batoh
Salomon Agile o velikosti 12 litrů. V závislosti na tom, co jsem zrovna přenášel vážil mezi 2,5 - 3 kilogramy. Jediné, na co jsem si musel dávat opět pozor bylo, abych neměl krabičku se snídaní úplně dole - jinak jsem si rozedřel záda. A abych horní popruhy neměl moc utažené, jinak jsem si rozedřel okolí klíční kosti. Batoh jsem pořádně ocenil poslední den, kdy jsem potřeboval z Univerzity odnést veškeré věci a musel jsem si proto vzít klasický velký batoh. Už ranní běh s málo naloženým batohem byl hrozný, i přes pevné utažení se batoh hrozně kymácel a připadal jsem si jako slon. To však nic nebylo oproti cestě zpátky, kdy plně naložený batoh vážil téměř 5 kilogramů. Jako trénink fajn, ale každý den bych takhle běhat rozhodně nechtěl.
A kolik jsem toho tedy celkově naběhal?
- 103 běhů
- 632 kilometrů
- 53,5 hodin
- 5 072 nastoupaných metrů
- To vše průměrnou rychlostí 11,8 km/h
Další trénink
Trim Trail
 |
| Trim Trail |
Hlavní doplněk běhání, který jsem si hrozně oblíbil, byly zastávky na Univerzitní posilovací dráze -
Trim Trail. Na té jsem se snažil zastavovat každé ráno, když moc nepršelo. A občas, když ráno pršelo, tak odpoledne, pokud bylo lépe. Rána mi však vyhovovala více. Kupodivu mi nevadilo dát si půlhodinový běh, a poté ještě strávit hodinu posilováním, to vše nalačno. Později jsem se sice dočetl, že posilování nalačno je neefektivní a tělo při něm nemůže pořádně budovat svaly. Mně to však vyhovovalo a celý den jsem se pak cítil dobře. Oproti tomu, když jsem šel posilovat odpoledne, následující běh domů jsem pak trpěl. Rozeběhnout se byla pořádná výzva - nohám se vůbec nechtělo a udržet ruce ve správné pozici nebylo lehké.
Vzhledem k tomu, že mé tréninky byly řízeny počasím, nikdy jsem předem nevěděl, zda budu mít po sobě tréninky dva, tři, nebo několik dnů žádný. Snažil jsem se proto využít k tréninku každý pěkný den. To znamenalo cviky trochu obměňovat, abych nepřetěžoval pořád ty samé svaly. Nejlepší byla rána, kdy na chvilku vykouklo sluníčko. Těch sice moc nebylo, ale o to více jsem si jich vážil. Od srpna jsem sebou pak musel začít tahat triko s dlouhým rukávem, které jsem vždy oblékal na normální tričko. Ráno totiž teplota klesala i pod 10 stupňů, což už moc příjemné nebylo.
Celkem jsem si za svůj pobyt dal 38 tréninků, s průměrným trváním kolem jedné hodiny (včetně protáhnutí a strečinku).
Plavání
 |
| Univerzitní Sport Centre s bazénem |
Pokud bylo opravdu špatné počasí a já nemohl jít posilovat, šel jsem si dopoledne relaxačně zaplavat do místního
Sport Centre, který nabízel 25 metrů dlouhý bazén. Hned poprvé mě překvapilo, jak teplá voda v něm oproti pardubickému byla. Bazén byl však většinou dost obsazený, takže plavání jsem si tolik neužíval. Proto jsem vždy, když to šlo, dal přednost posilování.
I tak jsem byl ale celkem plavat 10x a za necelých 8 hodin jsem uplaval 14,6 km.
Jóga
 |
| Improvizovaný jóga kobereček |
Jóga mi s regenerací pomohla asi nejvíce. Prvních pár týdnů jsem ji kromě víkendů necvičil, ale hned jak jsem zase pravidelně začal, tak jsem si uvědomil, jak moc mi jóga chyběla. Přes týden jsem si zvykl cvičit po doběhnutí domů některý z převážně 30 minutových tréninku
31 Days of Yoga, takže mě vždy čekalo něco nového a nikdy jsem předem nevěděl co. V neděli jsem pak zařazoval delší regenerační tréninky na uvolnění a protažení.
I přes menší rozměry mého pokojíku jsem se relativně dobře vešel a díky tlustému koberci se cvičilo příjemněji než na mém pravém jóga koberečku. I když to nebylo tak stylové.
Jóga tréninků jsem si dal celkem 50 a trvaly mně 34,5 hodin.
 |
| Vývoj mé kondice |
Výsledek
A co mi vlastně takovýto trénink dal? Hlavní pro mě bylo, že díky kombinaci doplňkového cvičení jsem zvládl běhat opravdu každý den. Nejvíce jsem se obával, že se zase ozve kyčel a já budu muset začít jezdit autobusem. To se však nestalo. K tomu jsem si samozřejmě znatelně zlepšil fyzičku - pocitově, i podle dat
Garminu (které sice ukazují blbosti, ale alespoň pro orientační porovnání slouží dobře) jsem ji dostal na moji nejvyšší úroveň - dokonce i na vyšší, než minulý rok. To potvrdil i závod
Saar Challenge, který se mi podařil vyhrát na kratší, za to rychlejší trati.
Turistika
Oproti minulému roku jsem více dbal na rady a doporučení mých kolegů, takže jsem vyrážel převážně na odlehlejší místa, kam jsem se často musel dostávat s přestupy. Protože jsem tak měl méně času, výlety nebyly tak dlouhé, ale za to byly mnohem zajímavější. Veškeré výlety jsem popsal v následujících článcích:
Celkem se mi podařilo vyrazit na 10 výletů, ujít při nich 197 kilometrů a nastoupat 6 752 metrů. To vše průměrnou rychlostí 4 km/h za 49,5 hodin.
Práce
 |
| Výhled z mé kanceláře |
V práci mě letos čekalo překvapení. Po třech letech jsem konečně povýšil a ze sklepa jsem se vypracoval až do nejvyššího patra budovy
InfoLabu. Mohl jsem si tak užívat zasloužený výhled do dalekého okolí. Abych ale jen nekritizoval počasí - když se například udělalo hezky, podařilo se nám s kolegou a jeho dronem natočit
skvělé propagační video naší budovy. Start je točený z terasy vegetariánské restaurace nacházející se na našem patře.
Kancelář jsem sdílel oficiálně s asi 6 kolegy, ale většinou jsme tam byli tak maximálně 4. Do práce jsem opět přibíhal jako první (a to i když jsem se ještě zastavil na Trim Trail) a většinou jsem k tomu ještě stihl dát sprchu, snídani a ranní hygienu před tím, než se pomalu začaly trousit ostatní. Oproti tomu, když jsem kolem čtvrté hodiny kancelář opouštěl, byl jsem většinou také první. Prostě jiný režim.
Mým běháním se mi také podařilo namotivovat jednoho studenta, který díky mně začal po třech letech opět běhat. Byl dokonce tak nadšený, že jeho první běh po pauze absolvoval ve slušném dešti :)
Počasí
 |
| InfoLab s opravdu vzácným počasím |
Počasí letos bylo opravdu špatné, a dokonce bych řekl, že celkem konkurovalo zimě roku 2015. Nejen, že bylo dost chladno, ale hlavně opravdu často pršelo. Ani tak nepočítám, kolikrát jsem četl o
zaplavených ulicích v
Lancasteru. Podle statistik bylo množství srážek oproti dlouhodobému průměru vyšší asi o
30 - 70%. V závěru mého pobytu nás pak čekaly asi nejhorší dva týdny s velkým množstvím
bouřek. Po pravdě, nic tak hrozného jsem nečekal a příští léto bych se hodně rozmýšlel, zda do něčeho podobného jít znovu.
Vegan
 |
| Má spotřeba za léto |
Veganství v UK pro mě představovalo novou výzvu, na kterou jsem se docela těšil. Měl jsem totiž poměrně dobrou představu, co čekat, takže jsem si podle toho zabalil. Protože oříšky a semínka jsou v syrové podobě v UK extrémně drahé, vezl jsem si sebou: chia, para ořechy, trochu mandlí a vlašských ořechů. Oproti tomu arašídové máslo je v UK levné, a mandlové stojí jako u nás, takže jsem věděl, že to bude můj hlavní zdroj energie. A také že byl, i když letos jsem tak extrémní spotřebu jako minulý rok neměl. Během 70 dnů se mi podařilo sníst asi 3 kilogramy, což dělá rozumný průměr 40 gramů za den. A to i přes to, že poslední asi 2 týdny jsem se opravdu snažil vše dojíst. I tak jsem ale asi 300 gramů arašídového másla už nezvládl. Takže moje bilance je: 1kg mandlového, 1,7kg arašídového a 300g speciálního mixu mandlového s kokosovým. Pravdou ale je, že chuť arašídového másla se mi z počátku zdála nějaká divná. Nejelo mi tolik, jako moje dělané z vlastnoručně opražených arašídů. Ale zvykl jsem si.
 |
| Příkladné označení u chleba |
Dále jsem si sebou vezl nějaké základní koření - římský kmín, černou sůl, lahůdkové droždí, skořici a kustovnici. S ničím ostatním nebyl v UK problém. Snad jen na mák jsem se opravdu těšil domů.
UK má velkou výhodu v rozšířenosti veganských výrobků. Prakticky vše je příkladně označeno. Není tak problém i v obyčejných supermarketech koupit veganský šampon, jar, nebo třeba mýdlo. To se samozřejmě týká i potravin včetně například chleba, nebo různých omáček. Člověk tak nemusí složitě zkoumat složení, ale podle nálepky hned vidí, zda je výrobek veganský, nebo ne. Pokud člověk chce, není také problém sehnat široký sortiment mražených výrobků typu "fish and chips", nebo různých burgerů. Sám jsem je ale nakonec nevyzkoušel.
 |
| Další bezproblémové označení |
Oproti ČR pak v UK mají neuvěřitelně levné veganské jogurty a mléka, na které jsem se proto patřičně těšil. Výrobky značky
Alpro, která patří mezi ty dražší, stály většinou 1 GBP - ať už to byl litr rostlinného mléka, nebo 500 gramový velký jogurt. U nás se tyto mléka prodávají klidně i za 70 Kč. Strašně jsem si tak navykl na ovesné vločky s mlékem a jogurtem a o víkendech pak na jáhlovou kaši vařenou v mléce - k moji původní vařené ve vodě už jsem se nevrátil ani po mém návratu.
Dalším překvapením byly ceny zeleniny, které mi dost často přišly také nižší než v ČR. K tomu velký výběr různých druhů žampiónů a zelené listové zeleniny mi jen potvrdil, že být vegan v UK je mnohem jednodušší než v ČR. A to ani nemluvím o dostupných restauracích.
Strava
Když bych měl vyjmenovat tři jídla, která jsem si vařil nejčastěji, a která pro mě symbolizovala letošní Lancaster, byly by to celozrnné tortily plněné zeleninou, fazolemi a zahuštěné kuskusem, nudle (rýžové, nebo pohankové) se zeleninou a chilli omáčkou, a různé variace směsí z červené čočky, které jsem si obvykle navařil do zásoby. Nic složitého jsem nezkoušel a držel jsem se převážně podobně jednoduchých jídel.
|
 |
| Celozrnná tortila |
|
 |
| Nudle se zeleninou a chilli omáčkou |
|
 |
| Směs z červené čočky a hnědá rýže |
|
 |
| "Smažení" na vodě a sojovce |
Původně mě lákalo pustit se zase do nějaké výzvy (minulé léto jsem jakožto vegetarián experimentoval s nízkosacharidovou stravou), letos mě lákalo hlavně whole food plant based stravování. Kvůli náročnosti na přípravu jsem od tohoto nápadu však musel upustit - přípravou jídel bych strávil neúnosně moc času. Jediné, čeho jsem se tak vzdal byl olej (na ty dva měsíce se mi nechtěl kupovat) včetně rostlinných margarínů - tím pádem jsem úplně vynechal klasické smažení (místo toho jsem "smažil" na vodě, nebo vodě s trochou sojovky). A musím říci, že tento typ stravování mi maximálně vyhovoval a cítil jsem se při něm lépe. Olej v ostatních výrobcích (hummus, přirozený olej v oříškových máslech, nebo při těch pár společných večeří) jsem však neřešil.
S Johnnym jsme pak vařili několik společných jídel a jako obvykle to byl zážitek. Ať už to byl můj oblíbený oříškový nut roast, nebo vynikající lasagne s kešu "sýrem". Nejvíc jsem se však těšil na Johnnyho čokoládový dort. Rok čekání se vyplatil. Letos ho Johnny navíc připravil jako bezlepkový a bylo úžasné vidět, jak nevěřícně ho chválili lidé stravující se konvenčně.
|
 |
| Lasagne s cuketou a kešu "sýrem" |
|
 |
| Čokoládový dort (vegan a bezlepkový) |
|
 |
| Oříškový Nut Roast |
|
Stravování v práci
A co jsem si chystal do práce, aby se to dalo bezpečně přenést, vážilo to co nejméně a přitom bylo výživné a chutné? Na snídaně jsem objevil dvě krabičky ideální velikosti. Do jedné jsem si nakrájel čerstvé ovoce a do druhé pak dal ovesné vločky s mlékem, případně jogurtem, chia semínky a nějakým oříškovým máslem. Vynikající snídaně plná energie a bílkovin.
Obědy jsem pak střídal různé. Vždy se jednalo o hodně nakrájené zeleniny a k tomu buď nějaké pečivo, hummus, nebo kuskus. V práci jsem k němu měl různé kořenící směsi, ale asi nejvíce mi chutnal kuskus s miso pastou, kterou jsem si přinesl v malé krabičce s trochou řas nori. Jedna porce kuskusu se mi vešla akorát do obalu od římského kmínu a vše tak bylo maximálně kompaktní. Navíc jsem si bral ovoce na dvě svačinky - dopolední a odpolední.
|
 |
| Krabičková snídaně |
|
 |
| Veškeré suroviny na oběd |
|
 |
| Hotový kuskus - jen promíchat |
|
Vliv stravy
I přes extrémní počasí a pořádné výkony jsem neměl větší zdravotní problém. Snad jen v posledních asi dvou týdnech, po té, co jsem na výletech totálně promokl a strávil celý den v mokrém oblečení jsem trochu bojoval s nachlazením. Mé ranní tréninky posilování v 8 stupních zřejmě rychlému uzdravení moc nepomáhaly, ale i přes to jsem to nakonec zvládl bez většího sebe-omezování se.
 |
| Kalendář mých aktivit za srpen |
Toto léto jsem si tak definitivně potvrdil, že veganské stravování je minimálně stejně prospěšné, jako vegetariánské. Na základě mé fyzičky po návratu bych se však nebál říci, že to vegetariánské hravě předčí.
Letošní Lancaster byl jiný. Počasí tentokrát nestálo za nic. Kraťasy jsem na sobě kromě běhání neměl ani jednou a příležitostí jít si jen v tričku s krátkým rukávem bylo tolik, že bych je na prstech spočítal. Vlastně by mně asi stačil jeden prst (schválně který :)). Naučil jsem se ale, že běhat a chodit na výlety se dá opravdu v jakémkoliv počasí. A díky skvělým tipům od mých kolegů jsem se podíval na opravdu krásná místa v Lake District. I když jsem přišel o teplé a slunečné léto, užil jsem si pořádný trénink, který opět přinesl vynikající výsledky. Nejen, že jsem díky němu dostal svoji fyzičku na zatím nejvyšší úroveň, ale také mi pomohl vyhrát Saar Challenge. 
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.