RUNVEG.cz: Warton Crag

Můj první výlet při mém dalším pobytu v Lancasteru jsem pojal odpočinkově. Jednak počasí ráno nemělo být nic moc (což nakonec nebyla pravda), ale hlavně jsem chtěl šetřit nohy. Přeci jenom letos zatím moc naběháno nemám a chci aby mi každodenní běhání na Univerzitu vydrželo celé další dva měsíce. Rozhodl jsem se proto, že autobusem vyrazím na skalnatý kopeček Warton Crag a zpátky se podle možností vydám zpět podél Lancasterského kanálu.

Warton Crag se nachází u vesničky Warton (nečekaně). Do té je ale v neděli bohužel nemožné se autobusem dopravit. Nejbližší větší město je tak asi kilometr a půl vzdálený Carnforth. Do toho jezdí jak autobusy, tak vlaky. Protože jsem nevěděl dopředu, v kolik hodin ráno vyrazím, zvolil jsem autobus (kupovat lístek na vlak až na nádraží v den jízdy by vyšlo draho).

Trocha lezení zpět na cestu

Na Warton Crag už jsem jednou byl (minulý rok), takže jsem věděl, že na vrcholu (163 m.n.m.) nic zajímavého není - jen zarostlá louka s nulovým výhledem a typickým vrcholovým kamenem. Hlavní atrakcí Warton Crag je ale jeho vápencová (limestone) jižní část, hojně využívaná horolezci. Počasí bylo skvělé a při stoupání bylo krásně vidět na Ingleborough (východ), Lancaster včetně Clougha Pike (jih), celou Morecambe zátoku a jižní část Lake District (severo-západ).

Warton Crag jsem prochodil křížem krážem a vyzkoušel nové cesty na vrchol. Tentokrát mě překvapilo, kolik skal se na něm vlastně nachází. Objevil jsem dokonce i krásné kempovací místo pod asi 5 metrovým převisem, pod kterým bylo ohniště, prostor pro několik lidí a dokonce i pánvička. Místo bylo navíc krásně zastrčené a dostat se z něj na cestu znamenalo o kus dál převis vylézt, nebo se zpátky prodírat džunglí. Vzhledem k tomu, že všechna vegetace byla pořádně mokrá a já si vzal sice pohodlné, ale za to rychle promoknoucí běžecké boty, je asi jasné, že jsem si raději zalezl.

Cesta podél kanálu

Warton Crag jsem potom lesními cestami obešel kolem dokola, než jsem vyrazil zpět do Carnforth. Jediná nepříjemnost tak byl zvuk nedaleké střelby. Od staršího pána jsem se dozvěděl, že to jen místní boháči střílí ptáky. Prý se nemám ničeho bát, omylem mě určitě netrefí a navíc je to pár mil daleko. To mě teda utěšilo.

V Carnforth jsem se poté napojil na Lancasterský kanál. Jedná se o 68 km dlouhý úsek vedoucí z Prestonu až do Kendal. Kanál včetně ikonického viaduktu přes řeku Lune, byl otevřen v roce 1819 a sloužil hlavně pro dopravu vápence, uhlí a dalšího zboží. Kromě toho však také nabízel pravidelnou přepravu cestujících. Ta byla v té době ve srovnání s dostavníkem neuvěřitelně pohodlná a o polovinu rychlejší - celá trasa z Prestonu do Kendalu trvala okolo 8 hodin [1].

Pobřeží

Úsek mezi Carnforth a Lancaster je značen jako cyklotrasa a je tak v celé délce zpevněný. Díky tomu nehrozí žádné problémy s bahnem a po cestě se jde velice příjemně. V Hest Bank jsem si ještě udělal krátkou odbočku na pobřeží. To nabízelo klasickou podívanou - spoustu angličanů vychutnávajících si odpolední čaj a něco dobrého k tomu (možná trochu netradičně žádné fish and chips, protože na tomto místě stojí pouze kavárna). Z pobřeží pak byly krásně vidět hory v Lake District, bohužel ale jako v celém Morecambe Bay, ani zde se koupat rozhodně nedá.

Pak už následovala pouze cesta zpět do Lancasteru, opět podél kanálu až do čtvrti Vale, ve které jsem pokračoval po cyklotrase a přes železniční most se vrátil domů. Jak poznamenal jeden angličan, kterého jsem potkal, byl to prostě "a perfect day".